2. července 2024
V Plzni startuje velký projekt na zvýšení kvality vzdělávání, zapojeno je 120 škol
V Plzni startuje osmnáctiměsíční projekt zaměřený na zvýšení kvality vzdělávání v mateřských, základních a základních uměleckých školách, zapojeno je do něj 120 škol včetně krajských, soukromých i církevních. Projekt cílí na ředitele, učitele, žáky, ale i na rodiče a odbornou veřejnost. Až do 31. prosince 2025 se díky němu budou vzdělávat ředitelé v manažerských dovednostech, učitelé absolvují akce na propojení formálního a neformálního vzdělávání, zaměří se na rozvoj digitálních dovedností včetně využití moderních forem ve výuce, děti se zapojí do žákovských parlamentů i projektu organizace Post Bellum, připraveny budou i další aktivity. Na projekt s názvem Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň poskytly dotaci Evropská unie a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
„Statutární město Plzeň velmi nadstandardně podporuje vzdělávání. Dovolím si říci, že kvalitou zázemí, výuky i rozsahem podpory patříme mezi nejlepší v zemi. Díky tomuto projektu, jehož jsme pro zapojené subjekty nositelem, se můžeme posunout ještě dál. Osobně považuji za skvělé například to, že učitelé mohou absolvovat workshopy zaměřené na digitální dovednosti, mohou zvyšovat své kompetence, což se poté promítne do zkvalitňování i zatraktivnění výuky, a to bude mít samozřejmě pozitivní vliv na žáky,“ přiblížila náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství Lucie Kantorová. Ta byla zvolena předsedkyní Řídícího výboru MAP I OP JAK pro území ORP Plzeň, který je hlavním pracovním orgánem v rámci projektu.
Podle hlavní manažerky projektu Hany Stýblové je zapojeno kromě Plzně ještě osm okolních obcí, tedy Letkov, Tymákov, Kyšice, Chrást, Nezvěstice, Šťáhlavy, Starý Plzenec a Dýšina. Projekt sdružuje 64 mateřských, 49 základních a 7 základních uměleckých škol s téměř 24 tisíci dětmi a žáky. Cílovými skupinami jsou kromě pedagogických i nepedagogických pracovníků, děti a žáci, rodiče i veřejnost, dále také pracovníci působící v oblasti zájmového vzdělávání dětí a další. „Chceme propojit školy a posílit spolupráci celé té komunity, tedy všech aktérů zapojených do vzdělávání. Akce budou nejen pro učitele a žáky, ale některé výstupy jsou určeny i pro rodiče a odbornou veřejnost. V rámci projektu jsou v řídícím výboru, realizačním týmu i pracovních skupinách zapojeny desítky osob. Věřím, že pozice máme rozděleny tak dobře, abychom na žádnou skupinu nezapomněli,“ uvedla Hana Stýblová.
Co se týká konkrétních aktivit, mohou se školy zapojit do projektu organizace Post Bellum. Podporováno bude také fungování městského žákovského parlamentu, jenž vede ke zvyšování kompetencí mladých lidí pro demokratickou kulturu, zlepšení v oblastech vztahu žáků ke škole, motivaci k zapojení do života školy, ale i ke zlepšení komunikace žáků mezi sebou a jejich sociální vyspělosti. Podle Jany Slámové, jež má v MAP I OP JAK na starost implementaci aktivit, se už od září začnou rozbíhat vzdělávací akce pro management škol, tedy vedení škol, ale následovat bude i řada dalších dílčích aktivit pro pedagogy a poté žáky s cílem propojovat školské aktéry.
Projekt je spolufinancován z dotačních prostředků Operačního programu Jan Amos Komenský. Přijetí dotace schválili 20. června 2024 zastupitelé města Plzně. Projekt běží od 1. 5. 2024 do 31. 12. 2025.
Základní informace jsou dostupné na webu https://map.plzen.eu i na facebookové stránce projektu.
3. října 2024
Školáci v Plzni a okolí budou mapovat příběhy pamětníků, prožijí i atmosféru těžkých momentů 20. století
Desítky žáků z Plzně i okolí budou mapovat příběhy pamětníků zlomových událostí 20. století, na speciálních workshopech pak prožijí atmosféru těžkých rozhodnutí a momentů z let 1953, 1968 i 1989. Aktivity se uskuteční v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň a pro školy je zajistí nezisková organizace Post Bellum. Zapojeno je šest škol včetně jedné prvostupňové, žáci a žákyně na projektu začínají pracovat v těchto dnech. Výstupem budou mj. rozhlasové reportáže i výstava na radnici.
„Každou příležitost, kdy se děti s historií potkají jinak, než jen díky učebnici a výuce ve třídě, považuji za neocenitelnou. Věřím, že díky aktivitám s Post Bellum skutečně pocítí tíhu doby a dilemata, která sebou jednotlivé okamžiky přinášely. Děti budou zpovídat pamětníky období kolektivizace i pražského jara, u těch z prvního stupně předpokládáme propojení s těmi, kdo prokazovali svou odvahu v době sametové revoluce,“ přiblížila Lucie Kantorová, náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství, která předsedá Řídícímu výboru MAP I OP JAK pro ORP Plzeň.
Do projektu jsou zapojeny 1. základní škola Plzeň, Masarykova ZŠ Plzeň, 13. základní škola Plzeň, ZŠ a MŠ Božkov, základní škola při Gymnáziu Františka Křižíka a mimoplzeňská Základní a mateřská škola Starý Plzenec-Sedlec. „Už teď na podzim začnou děti pracovat na projektu Příběhy našich sousedů. Stanou se tak dokumentaristy, kdy spolu s odbornými lektory vytipují pamětníky ze svého okolí, s nimiž následně povedou rozhovor. Z rozhovorů vzniknou rozhlasové reportáže, videa a podobně,“ přiblížila Hana Stýblová, manažerka MAP I OP JAK pro ORP Plzeň. Výstupem projektu bude také výstava, jež je plánována na květen 2025 do prostor prvního patra plzeňské radnice.
Podle Jiřího Kunce, ředitele plzeňské pobočky Paměti národa/Post Bellum, děti budou hledat pamětníky ve svém okolí, například v domě, v němž žijí, ale také v širším příbuzenstvu, mezi přáteli rodičů a podobně. „Máme i vlastní adresář osob, jejichž příběh by mohly využít. Žáky současně navádíme na správné prameny, z nichž získají informace o pamětníkovi tak, aby byl příběh validní, opřený o více zdrojů. Učíme je s těmito prameny pracovat,“ řekl Jiří Kunc. Školáci natáčí v prostředí domovů pamětníků, mnohdy za účasti jeho příbuzných, v některých případech naopak přijde pamětník za nimi do školy. „Vždy se snažíme, aby to byl člověk, jehož příběh je inspirativní, jehož osud způsobil, že v určitém zlomovém momentu navenek prokázal svoji ukotvenost v určitých hodnotách,“ dodal Jiří Kunc.
V rámci MAP I OP JAK pro ORP Plzeň se na školách uskuteční také zážitkové workshopy. Jedná se o půldenní workshopy založené na metodě takzvaného imerzivního divadla, kdy vyškolení lektoři z Post Bellum, často historici s přesahem do divadelních aktivit a improvizace, procházejí s žáky zlomový moment české historie. „A snaží se je za pomoci přiřazení rolí a navození atmosféry uvést do situace těžkých rozhodnutí, které tehdy lidé museli podstupovat. Společně tak několik hodin hrají příběh, jenž končí katarzí a reflexí historické události, tedy toho, jak se v dané situaci cítili, co prožívali,“ dodal Jiří Kunc.
Projekt Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň je na území obce s rozšířenou působností Plzeň realizován od 1. května 2024. Jeho cílem je zkvalitňovat vzdělávání v mateřských a základních školách, a to díky výměně zkušeností a spolupráci zřizovatelů, škol, pedagogů a dalších aktérů působících v oblasti vzdělávání. Zapojeno do projektu je 120 subjektů. Kromě zřizovatelů školských zařízení, tedy města Plzně, jsou to obce Letkov, Tymákov, Kyšice, Chrást, Nezvěstice, Šťáhlavy, Starý Plzenec a Dýšina. Součástí je také 64 mateřských, 49 základních škol a 7 základních uměleckých škol, a to včetně krajských, církevních a soukromých zařízení. Cílovou skupinu tvoří ředitelé škol, zřizovatelé, děti a žáci, učitelé i nepedagogičtí pracovníci, pracovníci veřejné správy, pracovníci školských poradenských zařízení, ostatní aktéři v oblasti vzdělávání, rodiče dětí a žáků i široká veřejnost.
19. února 2025
Začínající ředitelé škol v Plzni mají svůj program i mentora jako podporu
V Plzni začal jedinečný vzdělávací program, jehož cílem je poskytnout podporu začínajícím ředitelkám a ředitelům místních mateřských, základních a základních uměleckých škol. Ti se budou až do srpna vzdělávat v řadě oblastí, každý z nich má pro sebe navíc mentora neboli zkušeného ředitele školy. S ním může řešit a konzultovat vše, co potřebuje. O projekt je zájem, začínající ředitelé chtějí díky němu získat lepší přehled v oblasti legislativy, větší jistotu i tipy a rady, jak postupovat v nejrůznějších situacích. Akce se koná díky evropskému projektu MAP I OP JAK pro území ORP Plzeň a je pro pedagogy zdarma.
„I z vlastní zkušenosti učitelky vím, že platí: Jaká je ředitelka/ředitel, taková je škola. My tímto projektem chceme maximálně a komplexně podpořit nově nastupující ředitele a ředitelky a usnadnit jim jejich první kroky a první roky v náročné funkci. Absolvují odborné přednášky, workshopy z oblasti řízení školy, řízení pedagogického procesu i vedení lidí. Budou diskutovat, sdílet praxi. Každý z nich navíc v rozsahu 30 hodin využije odbornou a konzultační pomoc od svého mentora. Mentory se stali ředitelky a ředitelé s dlouhodobou praxí,“ přiblížila program Lucie Kantorová, náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství, která je současně předsedkyní řídícího výboru MAP.
„Očekávám určité nasměrování, ucelený úvod, takový základní balíček, s čím počítat, nač se v nové funkci připravit,“ uvedla Petra Abidi, jež je od loňského srpna ředitelkou 31. mateřské školy Plzeň a programu se účastní. Podle Jana Špotta, ředitele ZŠ Plzeň v Podmostní ulici, může program zlepšit orientaci, zprostředkovat nové poznatky, informace. Podle ředitelů role ve vedení škol není jednoduchá, kromě běžné agendy a standardního dění nyní musí reagovat například na chystané změny školních vzdělávacích programů, na výzvy spojené s nutností zvyšovat bezpečnost na školách, na rostoucí administrativní zátěž a podobně.
Vzdělávací program nazvaný Podpora začínajícího ředitele, začínající ředitelky školy potrvá do srpna. Kromě úvodního a závěrečného kulatého stolu jsou na programu témata jako Kultura osobního projevu, Kvalita předškolního vzdělávání, Řízení pedagogického procesu, Finanční řízení školy, Aktuální změny školské legislativy. Akce se koná ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem České republiky.
8. dubna 2025
Vzpomínky šesti pamětníků zachytili v reportážích žáci plzeňských škol
Vzpomínky šesti pamětníků z Plzně a jejího blízkého okolí, jejichž vyprávění jedinečným způsobem odráží události českých dějin 20. století, zmapovali žáci z plzeňských základních škol a z gymnázia. Desítky školáků se tak zapojily do projektu Příběhy našich sousedů. Aktivitu v rámci evropského projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň zajistila nezisková organizace Post Bellum.
„Věřím, že každý příběh nám pomáhá lépe pochopit události a dobu, v níž se odehrál, snáz porozumět historii. Děkuji proto žákům za jejich zapojení do projektu. Příběhy zpovídaných osobností pro nás mohou být velkou inspirací,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.
„Pod vedením svých učitelů zaznamenali pamětnická vyprávění žáci z 1. ZŠ, 13. ZŠ, Masarykovy ZŠ, ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov, ZŠ Starý Plzenec a Gymnázia Františka Křižíka a základní školy. V průběhu uplynulých šesti měsíců natáčeli nejprve vyprávění místních pamětníků a dohledávali dokumentární materiály k jejich příběhům. Z podkladů pak vytvořili dokumenty, které odborné i široké veřejnosti představili na slavnostní prezentaci v posledním březnovém dni,“ uvedla náměstkyně primátora města Plzně Lucie Kantorová, která je současně předsedkyní Řídícího výboru MAP I OP JAK pro ORP Plzeň.
Podle regionální koordinátorky společnosti Post Bellum Vandy Melicharové pamětníci ve svém vyprávění kromě vlastní osobní historie postihli často také vývoj různých pracovních odvětví na pozadí přerodu totalitní společnosti v demokratickou. Děti zpovídaly významného plzeňského architekta Ing. arch. Jana Soukupa, který se rozpovídal o vzniku soukromého podnikání v oblasti architektury po roce 1989, nebo lékárnici RNDr. Janu Řehulovou, dnes majitelku např. známé plzeňské lékárny U Bílého jednorožce na náměstí Republiky. Rozhovor školáci vedli rovněž s pedagožkou a bývalou ředitelkou ZŠ v Plzni-Božkově Mgr. Bc. Hanou Stýblovou, která se po revoluci zasadila o proměnu profese učitelství v duchu demokratických hodnot. O transformaci této profesní oblasti v porevolučních časech usilovala také další pamětnice – pedagožka Zdeňka Matějková, kterou zpovídali žáci ZŠ Starý Plzenec. Útrapy spojené s vlastnictvím domu, prožité během totalitních režimů 20. století, žákům Gymnázia Františka Křižíka a základní školy svěřila bývalá zaměstnankyně Škodových závodů Dana Schreiterová. Žáci Masarykovy ZŠ naslouchali sympatizantce hnutí woodcraft, trampce a občanské aktivistce Věře „Strunce“ Náhlíkové a jejím vzpomínkám hlavně na studentské protesty roku 1989.
V rámci slavnostního podvečera odborná porota ve složení Alice Trefná (pedagožka), Jiří Sankot (historik), Petr Vrobel (novinář) posoudila zpracovaná dokumentární díla žáků i jejich prezentace před publikem. Veřejnost se s příběhy jednotlivých pamětníků může seznámit na webu: https://www.pribehynasichsousedu.cz/plzensko/plzensko-2024-2025/.
